3DS mix: když zazní okarína

V následujících řádcích se podíváme na zoubek trojici novinek, které lze pořídit na handheld Nintendo 3DS. Jednoznačným tipem pro všechny milovníky značky a dobrodružné typy s desítkami hodin volného času je remake The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D. Hodnotíme také ponorkový simulátor Steel Diver a akční off-spin klasické série survival hororů Resident Evil: The Mercenaries 3D.

The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D

Je až neuvěřitelné, že už uplynulo třináct let od vydání The Legend of Zelda: Ocarina of Time. Kriticky nejoceňovanější díl série, jejíž historie trvá už čtvrtstoletí, ve své době působil jako zjevení. Inovace v interface a komplexním pojetí herního světa dnes působí v moderních dobrodružných hrách jako standard: 3DS verze Ocarina of Time však6 dokazuje, že má Zelda stále co říci i po designové stránce. Je to strhující dobrodružství v pečlivě navrženém a vzájemně provázaném světě, do kterého se hráč ponoří, ani neví jak, a vypluje z něj teprve po desítkách hodin plných momentů, které se dnes módně označují jako "epic".

Zub času se – a zvlášť ve srovnání s konkurencí na handheldech – na hře prakticky vůbec nepodepsal. Ano: lokace jsou asi trochu prázdnější, než je v současnosti obvyklé, některá místa barevně trochu monotematická a hádanky založené na prostorové orientaci zpočátku trochu primitivní (v době vydání Ocariny nebyli hráči tak zvyklí, řešit puzzly ve 3D prostoru). Ovšem audiovizuální provedení ani tak vůbec neurazí a zapnuté 3D výrazně staronové Zeldě pomáhá: velmi důležitým herním mechanismem je průzkum a rozhlížení po okolí, což se zapnutým 3D efektem působí úplně skvěle. Právě při cestování krajinou a pohybu na globální mapě se vyplatí mít 3D zapnuté naplno, naopak v dungeonech a při využití gyroskopického ovládání je lepší na chviličku jej ztlumit.

Mezi novinky 3DS verze patří dílčí využití možností nové konzole, například míření střelnými zbraněmi je tak nyní o něco přesnější a nabízí lepší ponoření do hry. Také přesun inventáře a statistik na spodní displej handheldu zlepšuje přehlednost, není třeba tyto obrazovky speciálně zapínat a neruší v hlavním výhledu. Lákadlo, které zmiňovali autoři v tiskových zprávách, v podobě zrcadlově převráceného Master Questu, není až tak zajímavé, protože se otevře teprve po dohrání standardní verze hry: po dlouhých desítkách hodin questování nicméně možnost projít si tytéž lokace naruby už tak lákavě nepůsobí.

Ocarina of Time 3D patří k titulům, které by si měl vyzkoušet úplně každý hráč. Designerům Nintenda se podařilo vytvořit designovou perlu. Svět, který v hráčích vzbuzuje přirozenou zvědavost, je perzistentní a dosahuje ponoření i bez dějových cut-scén: pracuje s jednoduchými emocemi, povzbuzuje touhu objevovat a dovede nádherně odměnit úsilí. Jasně: můžeme spekulovat o tom, jestli by nebylo lepší sehnat někde původní Nintendo 64, ale pro vlastníky Nintenda 3DS, kteří ještě neměli s "hraním na okarínu času" tu čest, jde o jasnou volbu. Zatím jednoznačně nejlepší 3DS titul a jasná koupě.

Hodnocení: 9/10

Steel Diver

Ponorkový simulátor, či spíše akční arkáda s tematikou podvodních bitev, Steel Diver přichází se zajímavým konceptem. Hráči se stávají v několika misích kapitány ponorky. Ta se pohybuje prostředím nejrůznějších jeskyní a u dna oceánu. Hráč se musí snažit v časovém limitu navigovat svůj stroj tak, aby se vyhýbal překážkám, ničit objevivší se nepřátele a vysílat torpéda na určené cíle. K ovládání je využit spodní displej handheldu, na němž hráči pomocí stylusu mění různé atributy jako rychlost, natočení trupu či míru ponoření. Zpočátku je to těžká "nestíhačka", ale ovládání naštěstí postupně přechází do krve a ve chvíli, kdy hráč vystrčí periskop a rozhlédne se pomocí natočení konzole v reálném prostoru, ponorková simulace ho definitivně zaháčkuje.

O to větší je škoda, že Steel Diver nenabízí příliš mnoho zábavy. Jednotlivé mise trvají zhruba něco mezi deseti a dvaceti minutami, a hra jich nabízí pouze deset. Nepříliš zajímavý příběh pak definitivně "potápí" nadějnou kampaň. Na rovinu, příliš strhující pak není ani audiovizuální zpracování; 3D efekt hratelnost prakticky nic nepřináší a slouží spíše jen jako ilustrace.

Hodnocení: 5/10

Resident Evil: The Mercenaries 3D

Co bylo součástí čtvrtého a pátého dílu série Resident Evil jen jako bonusová minihra, přichází nyní na 3DS ve formě plnohodnotného akčního titulu. Od Mercenaries nelze čekat příliš hororových prvků: je to skutečně jen přímočará arkádová střílečka, v níž se postava sice nepohybuje úrovněmi po kolejnici, ale docela klidně by mohla: takový dojem v hráčích vyvolá důraz na sbírání bodů a efektivní zabíjení dobře známých nepřátel.

Faktem je, že se Mercenaries 3D hrají velice příjemně. Postupně si hráč odemyká několik známých postav a využívá rozmanitého vybavení. Dokud je k dispozici munice, může nemrtvé, infikované, mutanty a vojáky likvidovat z dálky sniperkou, zblízka brokovnicí, využívat granátů a kouřových granátů, pistole či min. A když dojde na blízké setkání, pomohou i pěsti, kopy a efektní "zakončovací" údery, které navíc spolu s likvidací růžových soch přidávají také pár vteřinek k nemilosrdně odtikávajícímu časovému limitu.

Mercenaries 3D solidně vypadají a dobře se ovládají, systém míření je přesný a obtížnost je nastavena tak, že je hra výzvou, ale není frustrující. V zábavném kooperativním režimu se mohou hráči navzájem léčit a také výrazně navýšit skóre díky sdílenému "kombo" počítadlo krátce po sobě následujících zabití. Stinnou stránkou hry je ovšem fakt, že za takřka plnohodnotnou cenu nenabízí mnoho obsahu. Pouze pět prostředí, které jsou navíc recykláty, totéž platí pro modely nepřátel, a hře chybí nějaké alternativní režimy či možnost porovnat dosažené výkony s ostatními hráči online. Spásu pak nepřináší ani sympatická ochutnávka z nadcházejícího plnohodnotného Resi-titulu Revelations...

Hodnocení: 6/10