Abychom uzavřeli kolečko her, které jsme si mohli na PS Vita sami vyzkoušet, podíváme se na zbylou pětici v jednom uceleném článku. Mix je to relativně pestrý a přesně slouží svému předem vytyčenému úkolu. A sice, předvést nový handheld v co možná nejlepším světle, vtáhnout hráče do herního světa a samozřejmě ho přesvědčit o koupi. Jak už to tak ale bývá, ne všechny případy jsou bez výhrad a nedostatků, zůstaňte proto ostražití.

• Screenshoty
  Screenshoty

Předchozí Další

Další

Předchozí

Unit 13

Unit 13

Čistokrevné střílečky zastupuje hra Unit 13, která však má daleko ke Call of Duty nebo poslednímu Battlefieldu. Unit 13 se totiž podobá spíše sérii Ghost Recon, nebo Rainbow Six a jde tedy o taktikou prošpikovanou akci s důrazem na kooperaci uvnitř úderné jednotky. V rámci hraní si projdete výcvikem a následně dostanete na výběr z úctyhodného počtu misí. Každá vyžaduje odlišný přístup a pečlivě vybraného specialistu. Nutno říci, že možnostem se meze skutečně nekladou a každá ze šesti specializací nabízí vždy o trochu jinou hratelnost. Zatímco s klasickým střelcem bude vaším úkolem rychlá a efektivní eliminace nepřítele, odstřelovač půjde na všechno z dálky a mistr na výbušniny zase pěkně zostra.

Co se týče jednotlivých misí, zasazeny jsou vždy do neurčitého prostředí, připomínající tu kulisy asijských států, tu například bývalé sovětské republiky. Přístup k celé „zápletce“, byť příběh k dispozici není, je tedy čistě proamerický, ale to by snad hráčům, zvyklým na tuny patosu a neustále plápolající vlajky s pruhy a pár hvězdami vadit nemělo. S čím se naopak sžít musí, je opravdu velmi citlivé ovládání, na které je si potřeba chvíli zvykat. Až se tak stane, čeká vás zajímavý herní zážitek, který však slávu zmiňovaných konkurenčních sérií nedokázal překročit.

Hodnocení: 7/10

EveryBody’s Golf

EveryBody's Golf

Teď už si ale dopřejeme trochu oddechu od všeho toho střílení a zabíjení. EveryBody’s Golf je další z řady oblíbených sérií, které se dříve nebo později stanou na nějakou dobu hitem číslo jedna. Pokud nemáte zkušenosti s předchozími díly, pak musíte jednoznačně vědět, že se jedná o simulátor golfu v pestrobarevné grafice, ovšem s vcelku pokročilým realistickým modelem odpalů a putů. Na výběr je jak velké množství jednotlivých okruhů, tak i samotného vybavení a doplňků pro golfisty. Ti svou podobou vycházejí z manga stylu a nechybí ani jejich obvyklé hlášky po dobře i špatně odehraných úderech.

Největší devizou EveryBody’s Golf je a vždycky byl hot seat multiplayer, díky čemuž se hra hodí téměř do jakékoliv společnosti. Chcete zpestřit víkendové pivo s přáteli? Není nic jednoduššího, než vytáhnout handheld, vysvětlit, že se hra skutečně ovládá jen několika málo tlačítky a pustit se na věc. Grafika hry sice nedosahuje kvalit ostatních titlů, je však příjemně hravá a rozhodně nikoho neurazí, což ostatně dobře platí i o hře jako takové. Nebýt zdlouhavých načítacích časů a přeci jen, větší pestrosti jednotlivých hřišť, byla by na tom hra ještě o chloupek líp.

Hodnocení: 8/10

ModNation Racers: Road Trip

ModNation Racers: Road Trip

V prostoru arkádových her zůstaneme až do konce, další zástupce by pak mohl potěšit všechny víkendové řidiče a milovníky nejrůznějších variací na Mario Kart a podobné tituly. Hra ModNationRacers se představila jak na PS3 tak předchozím hadnheldu PSP a rozhodně se nedočkala takové pozornosti, jako třeba LittleBigPlanet. Hry vycházejí z velmi podobného konceptu, kdy nechávají velkou spoustu práce při tvorbě nového obsahu na samotných hráčích a je s podivem, že se tenhle trend u ModNationRacers příliš neosvědčil. Lidé ze Sony to ale zkouší dál a přináší na displeje PSV jednak povedenou závodní hru a jednak robustní editor. Jen na vás pak je, v jakém poměru si budete oba světy dávkovat, vidina vytvoření vlastní tratě se vším, co k ní patří, u nás ale po několika závodech vyhrála na celé čáře.

Opomeneme-li tedy tradičně pojaté závodění za přítomnosti power-upů, pestrobarevné grafiky a kreslených postaviček, vyřádí se s ModNationRacers věční piplači a hračičkové. Chcete vytvořit profil vaší oblíbené trati? Není nic snazšího, než ho nakreslit prstem. Pokud se vám to nezamlouvá, skočte do jedné z mnoha motokár a „nakreslete“ ji jízdou. Voleb je hned několik a vytvořením oválu nic nekončí. Pomocí zadní dotykové plochy, analogů a ostatních tlačítek můžete osazovat trať nejrůznějšími objekty, měnit převýšení a následně se s tím vším pochlubit přátelům skrz sociální síť. Fajn myšlenka, jen to samotné hraní by mohlo být o něco záživnější. Na širokých silnících se často jezdí až příliš čistě a chybí nám to očekávané vypjetí a skutečné zápolení.

Hodnocení: 7/10

Little Deviants

LIttle Deviants

Ač se to nemusí při pohledu na nic neříkající jméno zdát, Little Deviants je ze všech recenzovaných kousků nejlepší ve smyslu zapojení všech alternativních způsobů ovládání PS Vita. Žánrově se jedná o vcelku roztomilou akční adventuru / plošinovku, v níž se střídá několik zajímavých miniher. Během hraní pak nebudete používat ani tlačítka, ani analogové páčky a spolehnout se budete muset výhradně na gyroskop a dotykové ovládání. Celému konceptu ale toto rozhodnutí sedne jako ulité a absenci tradičních ovladačů nebudete postrádat.

Abychom byli trochu konkrétnější, z nabízených miniher se nám jako nejzajímavější jeví ta, v níž střílíte po nepřátelích zasazených díky augmentované realitě do prostředí, v němž se nacházíte. Po zahájení hry se aktivuje zadní kamera, která snímá prostor a na displeji pak sledujete pestrobarevné výbuchy a roztodivná monstra, kterak útočí na váš stůl, balíky s novým vydáním Levelu a podobně. Dalším povedeným kouskem je tradičněji pojatá zboku viděná plošinovka, kterou je nutné hrát za pomoci pohybového ovládání. Bohužel, v mnoha případech není gyroskop/akcelerometr dostatečně přesný, jindy až přespříliš a je proto nutné počítat s jistou rezervou a na hraní si zvyknout. Abychom dokončili kolečko, další minihra zapojuje i zadní dotykovou plochu, kdy prstem doslova nadzvedáváte herní plochu a posouváte tak kuličku k jejímu cíli. Dohromady pak Little Deviants tvoří zábavnou, byť značně nevyváženou hru, na kterou si za půl roku vzpomenete při nejlepším jako na benchmark schopností nového handheldu.

Hodnocení: 6/10

Reality Fighters

Reality Fighters

Poslední hrou, kterou jsme si mohli na PS Vita zahrát a náležitě zhodnotit, je bojovka Reality Fighters. Pokud čekáte něco tradičního, ve stylu Mortal Kombat nebo Street Fighter, musíme vás hned na začátku upozornit na značnou šílenost a přestřelenost tohohle titulu. Jde o arkádový počin, která na hráče neklade bůhvíjak velké nároky a snaží se jej v první řadě pobavit, nikoliv frustrovat. Vychází z toho i náročnost komb, která se naučíte za pár minut a pak už jen budete sledovat roztodivné kreace bojovníka s vaším obličejem. Ano, jednou z mnoha zajímavých funkcí Reality Fighters je možnost vyfotit si vlastní obličej a nechat jej převést do vcelku reálně vypadajícícho 3D modelu.

Co se týče herní nabídky, Reality Fighters nabízí klasické herní variace známé z jiných bojovek. Kromě tréninku a rychlého souboje na vás čeká příběhový režim, kterým vás provede pan Miyagi známý z filmu Karate Kid. Celé je to ale spíchnuto až příliš horkou jehlou a příběhové předěly působí hloupě a zbytečně. Ani multiplayer není zrovna propracovanou záležitostí a ne zrovna pozitivní dojem žádným způsobem nevylepšuje. Jediným doopravdy povedeným prvkem proto zůstává zapojení již několikrát zmiňované augmentovné reality a rozhlížení za pomoci gyroskopu.

Hodnocení: 5/10

Kam dál?

4. května 2012

Co všechno nás naučily hry

Téma pro PC, handheldy a konzole

Vysmějte se zaujatým studiím

Petr Strecker3