Aliens vs. Predator: Requiem Recenze Aliens vs. Predator: Requiem

Aliens vs. Predator: Requiem

David Kubec

David Kubec

15. 12. 2007 23:00 1
Reklama

Série Aliens vs. Predator patří světově mezi velmi populární, ať už díky slavným značkám nebo reálným kvalitám, které prověřil čas. Nejnovější inkarnace se ale od standardu FPS odlišuje prakticky ve všem kromě námětu. Zhostíme se role predátora, který v klasickém third person pohledu navštěvuje městečko v Coloradu s několika úkoly od rady starších. Zlikvidovat stopy po havarované kosmické lodi predátorů. Řádně si zalovit vetřelce. Snížit počet lidských obyvatel v lokalitě na nulu. Tady máš ramenní kanón a zápěstní břity. Do boje!

Děj hry je nulový, ale kupodivu to moc nevadí. Celý fiktivní konflikt je rozdělen přibližně do patnácti misí, což není úplně nejhorší číslo, až na to, že některé mise jsou absurdně krátké nebo lehké. Celá hra tak sežere okolo sedmi hodin čistého času, což není moc. Její průběh nepřekvapí. Ocitnete se na začátku nové lokace, máte za úkol pozabíjet pár vetřelců nebo lidí a hlavně zajistit veškeré stopy vybavení, které by prozrazovalo vaši přítomnost (hromady kouřícího masa za vámi asi nejsou dostatečný důkaz vaší existence). Takže zkoumáte všechny kouty v lokacích, sbíráte mrtvé face huggery, ničíte vejce alienů i zapomenutou výbavu spadlou z predátorské lodi.

Hra stojí na třech základních pilířech. Level design, atmosféra a samotná akce. Díky kvalitnímu zpracování se autoři příliš neomezovali a vytvořili skutečně pěkné levely, které při samotném příchodu zhlédnete během několika vteřin prolétávající kamerou. Začínáte ve vesnici, postupně navštívíte jeskyně, kanály, lesy, města, hřbitovy, školy, a to jak interiéry, tak exteriéry. Budete prolézat továrny, přeskakovat mezi střechami domů a seskakovat z ochozů na hlavy civilistům. Hra jen tak neokouká, což je dobře a vzhledem k její délce je to nutnost. Celkově tedy design prostředí rozhodně chválím.

Predátor má standardní výbavu, jakou všichni jistě dobře známe. Krom známé neviditelnosti to jsou čtyři režimy vidění (normální, termo, alien a tech). Analogový joystick slouží pro chůzi a dbá se na to, abychom kolem lidí v pláštíku neviditelnosti procházeli co nejpomali a nejtišeji. I díky kvalitní kvalitní audio stránce lze konstatovat, že atmosféra ve hře se blíží svým vzorům, předchozím dílům. Postupem hry vychytáte nijak komplikované herní mechanismy, takže začnete více riskovat, v samotném závěru vás opět autoři donutí chovat se trochu obezřetně díky velké přesile nepřátel.

Jádrem hry je akce. Bohužel, nedokážu pochopit, jak u střílečky tohoto typu mohli tak strašně pokopat ovládání, které je, slušně řečeno, těžkopádné. To z akčních bojů dělá povětšinou chaotické mačkání všech tlačítek, kdy si kamera dělá doslova, co chce. Manuálně se dá natáčet pomocí tlačítek L nebo R v daném směru, případně stiskem obou tlačítek najednou se kamera automaticky vycentruje. To by bylo v pořádku, kdyby zároveň ta samá kombinace nesloužila k zamčení pohledu na nejbližšího nepřítele ve výhledu! Jakmile je nepřátel více a chcete poodběhnout, nemáte prakticky šanci – stále se budete koukat špatným směrem – totiž na nepřátele a ne před sebe. To je natolik nepříjemná vlastnost, že jsem autory v duchu proklínal opravdu nevybíravě. Jinak zbytek akce je zpracován dobře – držením tlačítka můžete nabíjet střelu nebo úder, na výběr máte z osmi zbraní včetně dvojitého ramenního kanónu nebo miny. Animace postaviček je kvalitní, létají rozprsknutá těla vetřelců i lidí, všichni ochotně syčí, řvou a krvácejí. Predátor vydrží zdaleka nejvíce, byť není nesmrtelný, takže řežby jsou skutečně výživné.

Na startu hry máte jenom dvě možnosti k útoku, ostatní zbraně si budete muset zasloužit. To se děje pomocí speciální funkce zoomu, ve kterém si označujete nepřátele. Samozřejmě je na to potřeba vhodný odstup a čas – ideálně si vylézt na nějaký vyšší bod a pěkně si proskenovat okolí. Pak stačí lokalitu navštívit a hezky z blízka všechny označené cíle pozabíjet. Za zabití označeného cíle získáte jakési body cti, které slouží k rozšiřování výbavy. To je snad jediný důvod, proč hru hrát podruhé, maximálně potřetí. Určitou satisfakci můžete spatřit v kooperativním multiplayeru více hráčů, který v kombinaci se systémem bodů cti může herní dobu o něco natáhnout, stejně jako skirmish režim.

Hře velmi chybí onen „versus“ avizovaný v názvu, možnost zahrát si z opačné strany barikády – očekával jsem nějaké bonusové mise v roli lidí nebo vetřelců, nebo alespoň nějaké výzvy, dohrát nějaký level na čas nebo bez zranění a podobně. Celkově je hra poměrně jednoduchá a po dohrání nejsme nijak výjimečně odměněni. Chybí easter eggy či nějaké vtipné, osvěžující prvky.

Celkově bych hru hodnotil kladně, ale je určena takřka výhradně jen pro fanoušky, kteří si chtějí užít další hru z populárního univerza. Tento fakt má zakrýt lehce nadprůměrnou střílečku s pěknou atmosférou a povedeným zpracováním, již táhne ke dnu opravdu nepovedené ovládání. A je pouze na vás, jestli to budete tolerovat.

Aliens vs. Predator: Requiem
PlayStation PSP

Verdikt

jasná volba pro fandy, tak tak nadprůměrná akce pro ostatní

Co se nám líbí a nelíbí?

grafika, animace, zvuky, atmosféra, povedený level design
ovládání, místy stereotyp, krátké
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama