Gangs of London

Určitě si vzpomínáte na okamžiky, kdy bylo na PSP oznámeno GTA: Liberty City Stories. Fanoušci skandovali, fanynky omdlévaly a moralisté začali olizovat hroty kuličkových per. Netrvalo dlouho a městský simulátor zločinu se objevil na našich displayích a zklamal snad jen ortodoxní vyznavače Hot Coffie. Nicméně klonovací mánie, která bují na ostatních platformách, byla stále v nedohlednu. Nářky milovníků městských akcí vyslyšelo zatím jen London studio od SCEE, jimž neni tenhle žánr cizí. Na PlayStation 2 prorazili s oblíbenou/zatracovanou The Getaway a pokračováním Black Monday a do stejného prostředí se vydávají znovu, aby opět přenesli temně laděnou gangsterku s příchutí černého humoru ze známé britské metropole.

Londýn mnoha tváří

I přes to, že Gangs of London (dále jen GoL) obkresluje kontury Grand Theft Auto místy až moc okatě, dokáže si, ostatně stejně jako jeho předchůdci, udržet svůj osobitý styl a disponuje celou řadou zajímavostí. Váš úkol je jasný - ovládnout podsvětí Londýna. Na začátku si vyberete, za který z pěti gangů (Triáda, černošský gang, domorodci, Ruská mafie, Pákistánci) se o tento nesnadný úkol pokusíte, přičemž s povděkem kvitujeme, že tahle volba není jen kosmetického rázu. Každá skupina má svůj vozový park, typické zbraně a hlavně unikátní kampaň, při které obrátí všední život londýňanů vzhůru nohama. Jednotlivé mise nenabíráte přímo ve městě a projížděním svítících checkpointů, jako je u podobných her zvykem, ale voláte si je z menu. Omezující linearity se však bát nemusíte, protože za každé situace máte vždy solidní výběr z celé řádky úkolů čekajících na splnění.

Každý z nich je pak uveden a ukončen krátkým komiksovým filmečkem, v nichž se nešetří drsnými hláškami, vtipem nebo peprnými výrazy. Mluva ulice zde stojí doopravdy za to a hráči ovládající angličtinu si ve hře rozhodně přijdou na své. Dětem tedy GoL rozhodně nekupujte, ledaže byste chtěli trávit příjemné chvíle tím, že jim budete vysvětlovat, co která slůvka a praktiky znamenají a kolik drsných chlapů se u nich nadře.

To je GTA?

Náplně jednotlivých misí by se daly rozdělit do dvou kategorií – s auty a bez nich. Jak sami tušíte mnohem více srandy si užijete při zběsilých honičkách v úzkých ulicích Londýna. Bohužel tak odhadem 96% venkovních misí je jen sprostá kopie toho, co už bylo dříve stokrát k vidění na všechny možné způsoby. Na druhou stranu a ke cti tvůrců musím podotknout, že vymyslet v tomhle směru něco skutečně nového je dost problém, jelikož Rockstar Games už koncept městské akce ve svých hrách vymačkali jako citrón. I přesto, že už to tu bylo mnohokrát, je likvidace všemožných i nemožných aut/gangsterů/civilistů/policie pořád solidní zábavou.

Bohužel o poznání hůř na tom jsou „novinky“ v podání stealth pasáží v interiérech. Většinou u sebe máte jen nožík a pokud se vám nepovede chytit svou oběť pod krkem a podříznout na první pokus, má nůž proti samopalu stejnou šanci jako ve skutečnosti. I když nepřátele patrolují pravidelně a vám se po chvíli povede najít si v tichém zabíjení systém, bavit se u něj moc nebudete. Svou míru zavinění na tom má i další herní neduh – ovládání. V ulicích města s autem je situace ještě únosná, ačkoliv v úzkých uličkách to občas prostě neuřídíte (obzvlášť když všichni jezdí vlevo, blázni). V budovách, skladech, garážích a zahradách je to však o poznání horší a budete mít co dělat, abyste se trefili do dveří. Ve stísněných prostorách se ještě přidají problémy s kamerou a průšvih je hnedle na světě.

Londýn nahrubo

Podobně hru ztrhává i grafické zpracování, které se tváří všelijak, jenom ne dobře. Na jednu stranu sice působivým způsobem zpracovává téměř celý Londýn věrný skutečnosti (je znát, že ho autoři zhmotňují již potřetí), na tu druhou trpí celou řadou ošklivých neduhů. Pochopím, že veškerý herní prostor vyplňují obdélníkové budovy, výbava interiérů je doopravdy tristní, ale proč mají tvar obdélníku i hlavy všech gangsterů, mi není jasné doteď. Všechny hranaté modely jsou navíc pokryty texturami téměř prohnanými sítkem a hře by velmi slušelo, kdyby měly minimálně dvojnásobné rozlišení. Naproti tomu v druhém rohu kvalitativního ringu parkují automobily, které se docela povedly. Máte u nich dokonce možnost přepnout do pohledu vlastních očí s výhledem na volant a palubní desku. I tak je ale celkový dojem z vizuálního zpracování hry slabší. Posledním mínusem je, že celá herní plocha leží v jedné rovině. V Londýně asi skutečně moc kopců nenajdete, ale v důsledku toho GoL oproti GTA vypadá jako Wolfenstein proti Doomovi.

Nicméně neházejme ještě flintu do žita. Věcí, která hru vytahuje z průměru a staví vám jí zpět do nákupního hledáčku, jsou minihry. Těch je tu spousta a užijete si s nimi hodně srandy na hodně dlouhou dobu. Jednou z nejzajímavějších je Four Weeks Later, kdy je Londýn znenadání zaplaven krvelačnými zombíky. Cupovat nemrtvé je snad větší sranda jen v Dead Rising nebo si to zkusit rovnou na živo. Další sprška miniher se vám otevře pod položkou Pub Games, kde si můžete zahrát šipky, kulečník, skittles (obdoba bowlingu) a hada na virtuálním automatu, to vše navíc i ve dvou lidech na jednom PSP. Sadu hříček doplňuje ještě strategický levoboček hlavní kampaně, ve kterém zabíráte jednotlivá území nepřátelských gangů. Gangs of London je v principu jednoduchá kopie GTA, zasazená do skutečných reálií současného britské metropole. I když hlavní příběhová kampaň není k zahození, výjimečnou dělají hru až tuny dalších hříček.