Resident Evil: Revelations na Hrej.cz

Hrej.cz » Recenze » Únor 2012 » Resident Evil: Revelations

Resident Evil: Revelations

Karta hry

Resident Evil: Revelations

Mění se svět, mění se výrazy, mění se ustálená rčení. Za našich dob, když jste chtěli vypíchnout, že má někdo už své nejlepší roky za sebou, řekli jste něco jako „je starší než černé uhlí“, „má už párkrát přetočený tachometr“, nebo „znal většinu dinosaurů křestním jménem“. To už je pasé. Dneska by se řeklo: „je tak starý, že si pamatuje ještě doby, kdy byl Resident Evil adventura“. Ano, zklidněte svůj tep, před dávnými a dávnými roky měla hra Resident Evil velmi silné adventurní prvky. Zbraní i munice bylo jen pomálu, spíš jste se snažili mezi mrtvými prokličkovat a ještě během toho vyřešit hádanky a dostat se zase o kus dál. Ani zombii nebylo moc, ale o to víc vás vyděsily, když na vás odněkud udělaly „kuk na strejdu“.

Videa (13)
Screenshoty
Screenshoty

Resident Evil: Revelations - trailer

Resident Evil: Revelations - příběhový trailer

Resident Evil: Revelations - Raid mód

Resident Evil: Revelations - TGS 2011trailer

Resident Evil: Revelations - GC 2011trailer

Resident Evil: Revelations - GC 2011 - záběry z hraní #1

Resident Evil: Revelations - GC 2011 - záběry z hraní #2

Resident Evil: Revelations - E3 2011 - záběry z hraní #3

Resident Evil: Revelations - E3 2011 - záběry z hraní #2

Resident Evil: Revelations - E3 2011 - záběry z hraní #1

Resident Evil: Revelations - E3 2011 trailer

Resident Evil: Revelations - launch trailer

Resident Evil: Revelations - intro

Další

Předchozí

Jenže doba se změnila, trpělivost hráčů se scvrkla jako varlata na Severním pólu a v nových Resident Evilech už šlo víc o akci než o hrůzu a řešení problémů. Resident Evil 5 byla skoro čistá jatka a ani u prvního přírůstku na Nintendo 3DS nepůjde o žádný mozkolam. I když napnutí asi budete více než u posledního playstationového pokusu. Resident Evil: Revelations jsou návratem do stísněných prostor, často jen slabě ozářených svitem baterky... jen tentokrát bez živých mrtvých

Všichni na palubu!

Míření je snazší s přídavným Circle Padem

Připravte si prášky na žaludek, většina hry se bude odehrávat na pohupující se palubě lodi. Žádná malá jachta, pořádný luxusní parník, na který se vejde i koncertní sál... a samozřejmě spousta oblud. Klasické chroptící oživlé mrtvé tady nahradila roztékající se monstra. Jsou nebezpečná, můžou vytéct a zformovat se skoro kdekoliv, a na blízko jsou dost smrtící – ale nejde z nich příliš strach. Ve hře není moc okamžiků, kdy byste měli nějaký větší důvod k obavám. Jedna z mála scén, která se blížila k atmosféře starších dílů, byla ta, kdy vás padouši zbavili zbraní a vy se museli probíjet lodí jen tak, s holýma rukama. Ovšem za chvíli jste měli zbraně zpátky a vrátilo se to ke klasické střelnici.

A abyste už neměli vůbec žádný důvod se bát, dostanete k ruce parťáka. Vlastně parťáky, protože budete přeskakovat v čase a mezi třemi akčními týmy. Účel parťáků jsem příliš nepochopil. Jejich střely mají průraznost navlhčeného papírového ubrousku, při akci se vám pletou ve výhledu, ruší náladu pomocí béčkových promluv, a jeden z nich navíc vypadá jako vyžranější brácha Jirky Pomejeho. Ve chvíli, kdy nějaký z nich na chvíli zmizí, začne být hra najednou o sto procent atmosféričtější a napínavější.

Stejně jako v minulých dílech, i tady vás tvůrci vedou hrou za ručičku a většina problémů je tu na úrovni „najdi klíč – otevři dveře“. Jediné, co vám komplikuje život, je opravdu rozlehlá loď, na které snadno zabloudíte. Ale abyste se úplně nenudili, je tu kamerové udělátko, kterým můžete každou místnost pečlivě prošmírovat. Za proskanované živé i mrtvé protivníky vám naskakují procenta (při dolezení na stovku získáte nový léčebný lektvar) a při omrknutí místnosti dost často najdete další schované předměty (obvykle munici). Taky občas narazíte na vylepšení, které si pak můžete na několika místech namontovat na jednu ze svých zbraní. A vylepšená zbraň je dobrá zbraň. Protivníků bude spousty a čím dál silnější.

K akci se ale váže jeden problém. Pokud máte čistě Nintendo 3DS, tak jednak nevydržíte hrát 3D déle než pět minut (pokud tedy nezvládnete držet přístroj i v těch nejkrizovějších přestřelkách absolutně nehybně) a jednak nebudete moci zároveň jít a střílet. Budete se muset vždycky zastavit, namířit a teprve pak perforovat monstru hlavu (nebo jinou část těla, tyhle obludy nejsou tak vybíravé). Což je poněkud otravné. Ovšem, pokud si k tomu koupíte přídavný ovladač Circle Pad Pro,tak už budete moci při střílení i pobíhat. Oukej, to je fajn, ovladač není ani tak drahý... ale jestli je pro hru nutný, tak proč nebyl u Nintendo 3DS už od začátku? A nebo to nešlo naprogramovat bez něj?

Hezké a mrtvé

Jednotlivé kapitoly budou hráči procházet s různými parťáky

Ovládání není tak úplně domyšlené, ale i tak je Resident Evil: Revelations jednou z nejlepších her, která je na Nintendo 3DS k mání. Což, vzhledem k počtu her, které na 3DS jsou, sice není zase tak velké umění, ale i tak Revelations válí. První, co vás zaujme, je opravu parádní grafika. Tvůrci dokáží vybudovat atmosféru stísněných prostor, aby vás pak vytáhli do obřích hal. Dokáží si vyhrát se světlem a stínem a vytvořit efektní obludy. A filmové pasáže jsou ještě tak o úroveň výš. Díky tomu ani nevadí, že se z větší části odehrává hra na jedné lodi a jen občas si odskočíte někam na sněhové pláně, do zamořeného města či pod mořskou hladinu. Kulisy jsou parádní a s doprovodem zvuků, úderů, skřípění, sténání a skřeků ve vás dokáží vyvolat patřičné mrazení.

Hra je rozdělená do kapitol – a po každém novém začátku vám v rychlém sestřihu zrekapituluje, co se stalo v minulých dílech. Zrekapituluje vám to, i když jste ten minulý díl právě hráli. Zřejmě myslí i na hráče sklerotiky. Klid, vždycky to můžete přeskočit. Ve hře, jak už tady padlo, nehrajete s jednou postavou, ale střídáte jich hned několik. Přeskakujete mezi třemi týmy, mezi kterými není velký rozdíl. Aspoň, co se týče hratelnosti. Máte tu tým tvrďačka a tvrďák, tvrďák a tvrďačka a blbý a blbější. Ano, v několika (naštěstí krátkých) okamžicích hrajte za dvojici techniků, kteří se svou nesnesitelností téměř vyrovnají Jar Jar Binksovi.

I když mě pořád mrzí odklon legendární série od adventurního survival hororu k zuřivé střílečce, tak nemůžu zastřít fakt, že jako zuřivá střílečka Resident Evil: Revelations funguje. Hra se řítí k cíli jako vyhladovělá zombie ke skautskému táboru. Často vás sice nutí procházet stále stejné lokace, ale když už začnete zívat, vybalí na vás nové efektní prostory, nutí vás pronásledovat mrtvou dívku či zachraňovat topící se kolegy. Ne každá scéna je parádní, ne každý souboj je omračující – ale dobrých chvílí je dost. Příběh je sice klišovitý a dialogy volají o fyzické potrestání scenáristy, ale přesto překvapí několika pěknými zvraty a efektními scénami... a rozhodně neškodí ani to, že je Resident Evil: Revelations graficky nejlepší hra na Nintendo 3DS.

Resident Evil: Revelations není hra, kvůli které by stálo za to kupovat si Nintendo 3DS. Ale pokud máte Nintendo 3DS, tak rozhodně stojí za to, koupit si Resident Evil: Revelations.

Verdikt

„Víc akce než hororu, víc přestřelek než hádanek – ale pořád strhující hra v dokonalém grafickém zpracování, s klaustrofobickou atmosférou a dobrými nápady.“